Struktura soudů a zákonů ve Spolkové republice Německo – Kapitola 1 de
National law – DE – Legal system – chapter 1
Německý systém občanského práva je založený na římském právu s některými odkazy na germánské právo. Bundesverfassungsgericht (Spolkový ústavní soud) je nejvyšší německý soud, který řeší ústavní záležitosti a má pravomoc soudního přezkumu. Trestní a privátní zákony jsou příslušně kodifikovány na národní úroveň v Strafgesetzbuchu a Bürgerliches Gesetzbuch.
Charakteristickým rysem německého soudního systému je rozdělení soudní moci do několika zvláštních jurisdikcí. Podle ústavy existuje pět zvláštních jurisdikcí se stejným postavením. Jedná se o běžnou příslušnost (tj. občanskou a trestní příslušnost), správní příslušnost, daňovou příslušnost, sociální příslušnost a pracovní příslušnost (článek 95 ze základního zákona). Každá zvláštní jurisdikce je nezávislá a má různé stupně odvolání.
Spolkový soudní dvůr
Nejvyšší soudní systém Německa, zvaný Bundesgerichtshof, je specializovaný na občanské a trestní případy, nejvyšším odvolacím soudem je vyšetřovací Spolkový soudní dvůr. Spolkový soud práce, Spolkový sociální soud, Spolkový finanční soud a Spolkový správní soud odpovídají za záležitosti jiného typu.
Spolkový sociální soud
Zákon o sociálním soudu ze dne 3. září 1953 vstoupil v platnost dne 1. ledna 1954. 23. března 1955 se uskutečnilo první veřejné zasedání. Bundessozialgericht je odpovědný za audity proti rozsudkům sociálního soudu nebo skokovým revizím.
Spolkový rodinný soud
Podle článku 23b německého ústavního soudu (GVG) existuje od roku 1976 oddělení soudu odpovědného za rozhodování o rodinných věcech.
Spolkový pracovní soud
Spolkový pracovní soud, který sídlí v Erfurtu, je nejvyšším soudem v německém pracovním soudním systému. V pracovněprávní jurisdikci má Spolkový soud práce velký význam. Jako nejvyšší spolkový soud musí podporovat soudržnost soudních rozhodnutí v oblasti pracovního práva a v případě potřeby vypracovat zákon.
Spolkový daňový soud
Spolkový daňový soud (Bundesfinanzhof) je jedním z pěti spolkových soudů Německa zřízených podle článku 95 ze Základního zákona. Jedná se o spolkový odvolací soud pro daňové a celní otázky ve věcech, které již byly vyslechnuty podřízenými orgány.
Spolkový správní soud
Spolkový správní soud (Bundesverwaltungsgericht) je jedním z pěti nejvyšších spolkových soudů Německa. Je soudem všech případů správního práva, vyskytují se zejména spory mezi občany a státem. Naslouchá odvolání od Oberverwaltungsgerichte nebo od vyšších správních soudů, které jsou zase odvolacími soudy pro rozhodnutí Verwaltungsgerichte.
V čele Spolkového správního soudu je prezident . Je kompetentním orgánem, který se zabývá personálními záležitostmi, které se týkají soudců a administrativních pracovníků Spolkového správního soudu. Prezident je zároveň i soudce.
Soudci Spolkového správního soudu vykonávají své soudní povinnosti v senátech. Seznam rozdělující soudní záležitosti svěřuje odpovědnost každému senátu. Prezidentský soudce se zabývá otázkami personálu a soudní správy.
Soudní správa podporuje prezidenta a senáty při plnění jejich povinností. Je rozdělen na správní oddělení, registr, informační služby a prezidentské oddělení..
Německý systém občanského práva je založený na římském právu s některými odkazy na germánské právo. Bundesverfassungsgericht (Spolkový ústavní soud) je nejvyšší německý soud, který řeší ústavní záležitosti a má pravomoc soudního přezkumu. Trestní a privátní zákony jsou příslušně kodifikovány na národní úroveň v Strafgesetzbuchu a Bürgerliches Gesetzbuch.
Charakteristickým rysem německého soudního systému je rozdělení soudní moci do několika zvláštních jurisdikcí. Podle ústavy existuje pět zvláštních jurisdikcí se stejným postavením. Jedná se o běžnou příslušnost (tj. občanskou a trestní příslušnost), správní příslušnost, daňovou příslušnost, sociální příslušnost a pracovní příslušnost (článek 95 ze základního zákona). Každá zvláštní jurisdikce je nezávislá a má různé stupně odvolání.
Spolkový soudní dvůr
Nejvyšší soudní systém Německa, zvaný Bundesgerichtshof, je specializovaný na občanské a trestní případy, nejvyšším odvolacím soudem je vyšetřovací Spolkový soudní dvůr. Spolkový soud práce, Spolkový sociální soud, Spolkový finanční soud a Spolkový správní soud odpovídají za záležitosti jiného typu.
Spolkový sociální soud
Zákon o sociálním soudu ze dne 3. září 1953 vstoupil v platnost dne 1. ledna 1954. 23. března 1955 se uskutečnilo první veřejné zasedání. Bundessozialgericht je odpovědný za audity proti rozsudkům sociálního soudu nebo skokovým revizím.
Spolkový rodinný soud
Podle článku 23b německého ústavního soudu (GVG) existuje od roku 1976 oddělení soudu odpovědného za rozhodování o rodinných věcech.
Spolkový pracovní soud
Spolkový pracovní soud, který sídlí v Erfurtu, je nejvyšším soudem v německém pracovním soudním systému. V pracovněprávní jurisdikci má Spolkový soud práce velký význam. Jako nejvyšší spolkový soud musí podporovat soudržnost soudních rozhodnutí v oblasti pracovního práva a v případě potřeby vypracovat zákon.
Spolkový daňový soud
Spolkový daňový soud (Bundesfinanzhof) je jedním z pěti spolkových soudů Německa zřízených podle článku 95 ze Základního zákona. Jedná se o spolkový odvolací soud pro daňové a celní otázky ve věcech, které již byly vyslechnuty podřízenými orgány.
Spolkový správní soud
Spolkový správní soud (Bundesverwaltungsgericht) je jedním z pěti nejvyšších spolkových soudů Německa. Je soudem všech případů správního práva, vyskytují se zejména spory mezi občany a státem. Naslouchá odvolání od Oberverwaltungsgerichte nebo od vyšších správních soudů, které jsou zase odvolacími soudy pro rozhodnutí Verwaltungsgerichte.
V čele Spolkového správního soudu je prezident . Je kompetentním orgánem, který se zabývá personálními záležitostmi, které se týkají soudců a administrativních pracovníků Spolkového správního soudu. Prezident je zároveň i soudce.
Soudci Spolkového správního soudu vykonávají své soudní povinnosti v senátech. Seznam rozdělující soudní záležitosti svěřuje odpovědnost každému senátu. Prezidentský soudce se zabývá otázkami personálu a soudní správy.
Soudní správa podporuje prezidenta a senáty při plnění jejich povinností. Je rozdělen na správní oddělení, registr, informační služby a prezidentské oddělení..
-
Add a note