Soudní moc je vedle moci zákonodárné a moci výkonné jednou ze tří složek státní moci. Soudnictví vykonávají proto specifické státní orgány, kterými jsou nezávislé soudy. Soudní moc není odvozena od jiné státní moci, ale vždy přímo ze suveréna, kterými jsou v demokratických státech občané jako ti, z nichž vychází existence státní moci a její legitimnost. Autonomnost a nezávislost soudní moci je proto také jedním ze základních znaků moderního právního státu a její výkon je pak díky tomu ovládán určitými obecnými zásadami:
zásada nezávislosti a nestrannosti soudců
oddělení soudnictví a správy, volnější vazby v organizaci soudů, vázanost soudu pouze zákonem, nikoli podzákonným předpisem, rozhodování podle vnitřního přesvědčení a svědomí, plyne z povahy moci soudní, soud jako nezůčastněná třetí osoba
Záruky osobní – osoba soudce, ustanovování soudců, neodvolatelnost, inkompatibilita, nepřeložitelnost, kárná odpovědnost, pracovněprávní postavení, trestní odpovědnost, imunita
Záruky procesní – nepodjatost, veřejnost, ústnost, přímost, volné hodnocení důkazů, tajnost porad o hlasování, senátní rozhodování
zásada výkonu soudnictví pouze soudem
soudnictví je vše, co vyžaduje řešení pouze nezávislým soudem, výkon soudnictví náleží výlučně státu, to znamená jednak postavení soudu v systému státních orgánů, jednak zásadní soudní ochranu porušených či ohrožených práv a zájmů, soudnictví se vykonává zásadně jménem republiky, uzavřenou soustavu soudů vytváří Ústava
neznamená, že nemohou rozhodovat jiné orgány (notáři, rozhodci, rozhodčí soudy, soudní exekutoři), jde o to, že v případě nespokojenosti se lze obrátit na soud. Jiné orgány používají prvků přesvědčování, jen soud může uplatnit donucení
zásada zákonného soudce
příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jde o to, že jde o zákonnou úpravu, nikoli podzákonnou – tzn. že přímý vliv má moc zákonodárná nikoli exekutiva. Určení zákonného soudce zamezuje případným nepřípustným vlivům na soudce.
zásada sborového (senátního) rozhodování
v senátech mohou být jak pouze soudci, tak i přísedící, souvisí se zásadou účasti laiků v soudním řízení, v případě samosoudce jde vlastně o vyloučení laického prvku
složení senátů určuje zákon na základě zmocnění ústavou
účastníci řízení mají před soudem rovné postavení (včetně státu jako zvláštní právnické osoby)
V soustavě soudů neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti, V České republice je tato soustava čtyř článková:
nejvyšší soudy (konkrétně Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud)
vrchní soudy
krajské soudy
okresní soudy
Ústavní soud je zvláštním ústavním orgánem soudního typu, který chrání ústavnost tím, že na kvalifikovaný návrh posuzuje soulad jak právních předpisů, tak i rozhodnutí jiných orgánů s ústavou.
Požadavky na soud a soudců jsou: soud zřízený zákonem, nezávislost,
Požadavky kladené na soudní konání: veřejnost, veřejné vyhlášení rozsudku, spravedlivé projednávaní, rychlost konáni.
Záruky obviněného v trestním konaní: presumpce neviny – princip presumpce neviny, který je garantovaný v čl. 6 ods. 2 Dohovoru, je přiznaný každému obviněnému z trestného činu, taká osoba se považuje za nevinnu, pokud není jeho vina dokázaná zákonným způsobem
právo být informovaný o obvinění – aby byl každý obviněný obeznámen podrobně a neodkladně s povahou a důvodem obvinění v jazyku, kterému rozumí
právo na obhajobu – další garanci náležící osobě, proti které je vedené trestní konání, je právo na obhajobu, toto právo v sobě zahrnuje další práva a jsou nimi právo na dostatečnou přípravu obhajoby, právo hájit se sám anebo zvolit jsi obhájce, případně bezplatné poskytnutí obhájce za určitých podmínek
Soudní moc je vedle moci zákonodárné a moci výkonné jednou ze tří složek státní moci. Soudnictví vykonávají proto specifické státní orgány, kterými jsou nezávislé soudy. Soudní moc není odvozena od jiné státní moci, ale vždy přímo ze suveréna, kterými jsou v demokratických státech občané jako ti, z nichž vychází existence státní moci a její legitimnost. Autonomnost a nezávislost soudní moci je proto také jedním ze základních znaků moderního právního státu a její výkon je pak díky tomu ovládán určitými obecnými zásadami:
V soustavě soudů neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti, V České republice je tato soustava čtyř článková:
Ústavní soud je zvláštním ústavním orgánem soudního typu, který chrání ústavnost tím, že na kvalifikovaný návrh posuzuje soulad jak právních předpisů, tak i rozhodnutí jiných orgánů s ústavou.
právo být informovaný o obvinění – aby byl každý obviněný obeznámen podrobně a neodkladně s povahou a důvodem obvinění v jazyku, kterému rozumí
právo na obhajobu – další garanci náležící osobě, proti které je vedené trestní konání, je právo na obhajobu, toto právo v sobě zahrnuje další práva a jsou nimi právo na dostatečnou přípravu obhajoby, právo hájit se sám anebo zvolit jsi obhájce, případně bezplatné poskytnutí obhájce za určitých podmínek
bezplatná pomoc tlumočníka
-
Add a note