Příklad pro výpočet doby trvání manželství: doba manželství se vztahuje na období mezi sňatkem a žádostí o rozvod. Není pak už důležité, jak dlouho spolu lidé předtím nebo poté žili. (Baumann 2017)
V Německu může manželský pár obecně podat žádost o rozvod pouze tehdy, pokud byl manželský pár oddělený nejméně o jeden rok dříve („Rok odloučení“, „Trennungsjahr“).
(Baumann 2017).
Během této doby odloučení jsou manželé právně povinni navzájem vyplácet manželskou podporu, opět ve vztahu k vlastním prostředkům a vlastní schopnosti pracovat a vydělat peníze.
Pokud jeden z manželů nechce rozvod, není schopen ho zastavit. Po třech letech odloučení je manželství obecně považováno za „neodvratně rozbité“.
Manželé nejsou automaticky povinni vyplácet manželskou podporu v roce odloučení. Proto manželka musí tedy nárok na manželskou podporu od manžela nárokovat.
Obecně platí, že manžel(ka) s nižšími příjmy má nárok na manželskou podporu v průběhu roku odloučení.
Po rozvodu mohou být manželé povinni platit post-manželské podpory.
Vzhledem k tomu, že se tato povinnost se liší od povinnosti vyplácet manželskou podporu v průběhu roku odloučení, musí nový nárok podat manžel, který ji potřebuje.
Po rozvodu se však obecně uplatňuje zásada osobní odpovědnosti. V posledních letech se soudy v Německu staly velmi přísnými při uplatňování zásady osobní odpovědnosti. Takže každý z manželů je obecně zodpovědný za vlastní výživu a nemůže se dlouho spoléhat na manželské platby.
V mnoha situacích však stále existuje šance na získání post-manželské podpory.
Odškodnění za zvýšení společného majetku („Zugewinnausgleich“)
Není-li žádná notářsky uzavřená manželská smlouva, má každá strana po ukončení rozvodu nárok na náhradu poloviny kapitálové hodnoty majetku, který manželé získali během manželství.
Tento postup se nazývá „Zugewinnausgleichsverfahren“. „Zugewinn“ (zisk) je pozitivní rozdíl (zisk) mezi hodnotou majetku každého manžela před svatbou a na konci manželství.
Příklad pro výpočet doby trvání manželství: doba manželství se vztahuje na období mezi sňatkem a žádostí o rozvod. Není pak už důležité, jak dlouho spolu lidé předtím nebo poté žili. (Baumann 2017)
V Německu může manželský pár obecně podat žádost o rozvod pouze tehdy, pokud byl manželský pár oddělený nejméně o jeden rok dříve („Rok odloučení“, „Trennungsjahr“).
(Baumann 2017).
Během této doby odloučení jsou manželé právně povinni navzájem vyplácet manželskou podporu, opět ve vztahu k vlastním prostředkům a vlastní schopnosti pracovat a vydělat peníze.
Pokud jeden z manželů nechce rozvod, není schopen ho zastavit. Po třech letech odloučení je manželství obecně považováno za „neodvratně rozbité“.
Manželé nejsou automaticky povinni vyplácet manželskou podporu v roce odloučení. Proto manželka musí tedy nárok na manželskou podporu od manžela nárokovat.
Obecně platí, že manžel(ka) s nižšími příjmy má nárok na manželskou podporu v průběhu roku odloučení.
Po rozvodu mohou být manželé povinni platit post-manželské podpory.
Vzhledem k tomu, že se tato povinnost se liší od povinnosti vyplácet manželskou podporu v průběhu roku odloučení, musí nový nárok podat manžel, který ji potřebuje.
Po rozvodu se však obecně uplatňuje zásada osobní odpovědnosti. V posledních letech se soudy v Německu staly velmi přísnými při uplatňování zásady osobní odpovědnosti. Takže každý z manželů je obecně zodpovědný za vlastní výživu a nemůže se dlouho spoléhat na manželské platby.
V mnoha situacích však stále existuje šance na získání post-manželské podpory.
Odškodnění za zvýšení společného majetku („Zugewinnausgleich“)
Není-li žádná notářsky uzavřená manželská smlouva, má každá strana po ukončení rozvodu nárok na náhradu poloviny kapitálové hodnoty majetku, který manželé získali během manželství.
Tento postup se nazývá „Zugewinnausgleichsverfahren“. „Zugewinn“ (zisk) je pozitivní rozdíl (zisk) mezi hodnotou majetku každého manžela před svatbou a na konci manželství.