Po schválení obchodní firmy (tj. názvu společnosti) musí být rejstříkovému orgánu podáno memorandum společnosti a společenská smlouva (zakladatelská dokumentace), obsahující údaje o základním kapitálu, jednatelích (statutárních orgánech), sekretariátu a zapsané provozovně (sídlu) společnosti. Osvědčení o vzniku obchodní společnosti bývá rejstříkovým orgánem vydáno obvykle do jednoho kalendářního měsíce.
Základní kapitál
Pro soukromou společnost není stanoven minimální požadovaný základní kapitál, který tedy může být třeba jen jedno euro (či v jiné měně). Veřejná společnost musí mít základní kapitál alespoň 25 630 euro, který musí být splacen ještě před vydáním osvědčení o vzniku obchodní společnosti. Základní kapitál je rozdělen do obchodních podílů, které představují vlastnický podíl člena společnosti na společnosti jakožto celku.
Daň z kapitálu
Při založení společnosti, jež má být registrována na Kypru, činí daň z kapitálu 103 euro plus 0,6% dohodnutého základního kapitálu, a tato musí být vyplacena Obchodnímu rejstříku. Jakékoli další navýšení základního kapitálu pak podléhá další daňové povinnosti v poměru 0,6% částky, o kterou byl kapitál navýšen. Žádná daňová povinnost nevzniká v souvislosti s emisním ážiem, přičemž daň z kapitálu lze minimalizovat emitováním cenných papírů se sníženou nominální hodnotou.
Odpovědnost statutárního orgánu (ředitele)
V drtivé většině druhů kyperských obchodních společností se uplatní pravidlo stanovené čl. 80, přílohy I, tabulky první, Zákona o společnostech (Cap. 113), podle kterého náleží vedení obchodní společnosti (jednání za společnost) členům představenstva. Podle citovaného ustanovení platí, že:
“Obchodní činnost společnosti bude realizována jednateli (řediteli), kteří mohou za ni jednat ve všech věcech, které nejsou zákonem nebo nařízením, svěřeny do působnosti valné hromady.“
Lze tedy snadno dospěl k závěru, že s případným rozšířením pravomocí představenstva se zároveň rozšiřuje též jeho odpovědnost za vedení obchodní činnosti společnosti.
Než však přistoupíme k rozboru této odpovědnosti, musíme nejprve určit, kdo je vlastně považován za jednatele (ředitele) společnosti.
Nejprve musíme předeslat, že zákon neposkytuje úplnou definici člena sboru jednatelů, ale spíše podle oddílu 2 Zákona o společnostech o něm pojednává jako o jakékoli osobě, která zastává funkci řídícího pracovníka (ať je již tato funkce formálně označena jakkoli);
Tudíž, ve výše naznačené definici jsou zahrnuti jak jednatelé formální, jednatelé faktičtí a jednatelé “stínoví” (tj. Neoficiální, kteří nicméně vykonávají rozhodující vliv na řízení společnosti a její obchodní činnost).
Dále podle čl. 2 Zákona o společnostech (Cap. 113) platí, že pojem “vedoucí pracovník”, ve vztahu k právnické osobě (obchodní společnosti) zahrnuje jak jednatele, tak i manažera či tajemníka;
(A) Tajemník
Každá společnost musí mít tajemníka. Jeho role byla stanovena Lordem Denningem v soudním případu Panorama Developments (Guilford) s.r.o. proti Fidelis Furnishing Fabrics s.r.o. (z roku 1971) následovně:
“Nicméně časy se mění. Tajemník společnosti je v dnešní době mnohem důležitější, než kdysi býval… Je orgánem společnosti vybaveným rozsáhlými pravomocemi a odpovědností. To je patrné nejen ze současného Zákona o společnostech, ale take z úlohy, kterou plní při každodenním chodu společnosti. Není již vice pouhým asistentem či recepčním. Běžně uzavírá smlouvy jménem společnosti, které se týkají jejího každodenního chodu. To až v takové míře, že lze hovořit o jeho pověření k tomu, aby takto za společnost jednal navenek. Je nepochybně oprávněn podepisovat smlouvy související se zajišťováním chodu společnosti, jako například pracovní smlouvy, pořizování automobile, atd.Všechny tyto záležitosti nyní zařizuje na základě nepřímého pověření tajemník společnosti…”
Mezi typické povinnosti tajemníka patří:
správa evidencí, záznamů a účetnictví společnosti
Vyplnení výroční zprávy o hospodaření pro Obchodní rejstřík
Příprava programu a hmotného zajištění obchodních setkání a jednání
informování Obchodního rejstříku o významných změnách ve structure společnosti, např. složení představenstva
Zajištění zabepečení spisů a dokumentů společnosti
Nad rámec tohoto může být pověřen též dalšími úkoly:
Sjednávání pojištění pro společnost a její zaměstnance
důchodový plán.
registrace k dani z přidané hodnoty
správa obchodních závodů (provozoven) společnosti
správa kancelářských prostor
poskytování poradenství jednatelům, včetně osvědčení legality jejich postupů
Ve veřejných obchodních společnostech je tajemník odpovědný za dodržování předpisů o kapitálovém trhu a zákoníku obchodní správy.
(B) Ředitel (CEO – Chief executive officer)
Podle čl. 107, části první, tabulky A první přílohy Zákona o společnostech mohou jednatelé ze svého středu zvolit ředitele (CEO). Jednatelé mohou řediteli svěřit jakoukoli pravomoc, kterou sami mají.
(C) Zaměstnanci
Ohledně zaměstnanců společnosti platí v kyperském, stejně jako v britském precendenčním právu spíše restricktivní interpretační přístup. V případě precedentního rozhodnutí ve věci Smith&Sons Ltd. (1969) byli dva sekční ředitelé společnosti nahlíženi nikoli jako představitelé společnosti a Lord Denning shledal, že představitelé společnosti musí být v právním smyslu osoby, které obstarávají záležitosti celé obchodní společnosti. Narozdíl od případu Re Vic Groves & Co Ltd (1964), kde byl vedoucí pobočky (divize) shledán představitelem společnosti navenek.
(D) Odborníci
Dokonce i rozliční odborníci jako například auditoři, správci, likvidátoři, mohou být nahlíženi jako představitelé obchodní společnosti, v závislosti na tom, do jaké míry jsou oprávněni vykonávat své úkoly a úkony.
A) Povinnost mít péči řádného hospodáře
Porušení povinnosti jednat za společnost s péčí řádného hospodáře, tedy jednat v souladu s nejlepším zájmem společnosti, stejně jako povinnosti obezřetnosti, činí jednatele odpovědným vůči obchodní spolčenosti, která se tak může domáhat kompenzace nebo přijmout jiná opatření. Je třeba mít na zřeteli, že tyto povinnosti jednatele se vztahují na společnost a nikoli přímo na její akcionáře (podílníky). Ve skutečnosti, podle nedávného precedent Queens Moat Houses proti Bairstow a dalším (2000), 1B.C.L.C. 549, bylo shledáno porušení povinnosti loajality jednatelů vůči společnosti, když přistoupí k vyplacení podílů na zisku akcionářům tak, že samotné společnosti nezůstanou prakticky žádné finanční rezervy. Soud v uvedeném případě nařídil jednatelům, aby takto protiprávně vyplacené dividend vyplatili namísto spolčenosti akcionářům oni sami, a to v částce přesahující 40 milionů GBP.
B) Dále z Common law plynou povinnosti zahrnující povinnost jednat ve prospěch společnosti, rozhodovat se svobodně a nezávisle, a předcházet střetu zájmů, stejně jako nejednat ledabyle při obstarávání záležitostí společnosti.
Existují rovněž zákonné povinnosti; některé z nich spojené s trestním postihem a odškodněním věřitelů. Porušení zákonných ustanovení může zavdat vzniku trestní, občanskoprávní či správně-právní odpovědnosti (nebo jejich kombinacím).
Dále lze jednatele žalovat z důvodů:
špatné hospodaření s majetkem společnosti
prosazování osobních zájmů, střetu zájmů
zavádějící počínání při prodeji firemního majetku
překročení svých oprávnění
porušení zákona (například pracovních předpisů)
porušení svěřenské povinnosti
Ohlašovací a evidenční povinnosti
Jednatelé společnosti jsou povinni vést řádné záznamy a evidence tak, aby bylo možné zobrazit skutečný a pravdivý stav společnosti, vysvětlit transakce a umožňit zpracování výroční zprávy o hospodaření. Jednatelé musí předložit celou paletu účetních závěrek a výsledek hospodaření při ročním zasedání valné hromady. Má-li společnost dceřinné společnosti, vyžadují se konsolidované zprávy o hospodářských výsledcích.
Nehledě na výše uvedenou výjimku pro dceřinné společnosti, zákon o dani z příjmu požaduje, aby každá společnost podala každoročně daňové přiznání k dani z příjmu, které má být založeno na posudku nezávislého auditora. To v praxi znamená, že každá společnost musí podstoupit audit za účelem přípavy daňového přiznání.
Výjimka z povinnosti připravit konsolidovanou zprávu o hospodaření pro menší koncerny je dána, pakliže společnosti v koncernu:
nejsou veřejnými společnostmi;
nemusí podávat konsolidovanou výroční zprávu o hospodaření s ohledem na jakékoli další právní předpisy; a
jako uskupení splňují alespoň dvě z následujících kriterií ke dni účetní uzávěrky:
celkový majetek není větší než 14,6 milionu euro;
čistý obrat není větší než 29,2 milionu euro;
průměrný počet zaměstnanců není vyšší než 250.
Společnosti rovněž musí zpravit Obchodní rejstřík ve stanovené lhůtě o případných zahájených soudních řízeních, která se mohou dotýkat jejich majetku, dale o změnách v Memorandu nebo společenské smlouvě, sídlu, jednatelů, tajemníka, zaměstnanců a základního kapitálu.
Roční poplatek na společnost
Roční poplatek na každou společnost je dán ve výši 350 euro, pakliže jde o společnost registrovanou na Kypru. Poplatek se platí Obchodnímu rejstříku. Pro koncerny je stanoven strop poplatku částkou 20 000 euro.
Poplatek je splatný do 30. Června každého kalendářního roku.
Za prodlení s platbou poplatku je účtováno penále. Je-li poplatek zaplacen do dvou měsíců po splatnosti, činí penále 10% částky poplatku. Prodlení mezi dvěma a pěti měsíci následuje penále ve výši 30% částky poplatku. Delší prodlení může vést k výmazu společnosti z Obchodního rejstříku. V případě opětovného zápisu společnosti po výmazu je roční poplatek na společnost ve výši 500 euro, enbo 750 euro, pakliže byla společnost obnovena po vice než dvou letech.
Po schválení obchodní firmy (tj. názvu společnosti) musí být rejstříkovému orgánu podáno memorandum společnosti a společenská smlouva (zakladatelská dokumentace), obsahující údaje o základním kapitálu, jednatelích (statutárních orgánech), sekretariátu a zapsané provozovně (sídlu) společnosti. Osvědčení o vzniku obchodní společnosti bývá rejstříkovým orgánem vydáno obvykle do jednoho kalendářního měsíce.
Základní kapitál
Pro soukromou společnost není stanoven minimální požadovaný základní kapitál, který tedy může být třeba jen jedno euro (či v jiné měně). Veřejná společnost musí mít základní kapitál alespoň 25 630 euro, který musí být splacen ještě před vydáním osvědčení o vzniku obchodní společnosti. Základní kapitál je rozdělen do obchodních podílů, které představují vlastnický podíl člena společnosti na společnosti jakožto celku.
Daň z kapitálu
Při založení společnosti, jež má být registrována na Kypru, činí daň z kapitálu 103 euro plus 0,6% dohodnutého základního kapitálu, a tato musí být vyplacena Obchodnímu rejstříku. Jakékoli další navýšení základního kapitálu pak podléhá další daňové povinnosti v poměru 0,6% částky, o kterou byl kapitál navýšen. Žádná daňová povinnost nevzniká v souvislosti s emisním ážiem, přičemž daň z kapitálu lze minimalizovat emitováním cenných papírů se sníženou nominální hodnotou.
Odpovědnost statutárního orgánu (ředitele)
V drtivé většině druhů kyperských obchodních společností se uplatní pravidlo stanovené čl. 80, přílohy I, tabulky první, Zákona o společnostech (Cap. 113), podle kterého náleží vedení obchodní společnosti (jednání za společnost) členům představenstva. Podle citovaného ustanovení platí, že:
“Obchodní činnost společnosti bude realizována jednateli (řediteli), kteří mohou za ni jednat ve všech věcech, které nejsou zákonem nebo nařízením, svěřeny do působnosti valné hromady.“
Lze tedy snadno dospěl k závěru, že s případným rozšířením pravomocí představenstva se zároveň rozšiřuje též jeho odpovědnost za vedení obchodní činnosti společnosti.
Než však přistoupíme k rozboru této odpovědnosti, musíme nejprve určit, kdo je vlastně považován za jednatele (ředitele) společnosti.
Nejprve musíme předeslat, že zákon neposkytuje úplnou definici člena sboru jednatelů, ale spíše podle oddílu 2 Zákona o společnostech o něm pojednává jako o jakékoli osobě, která zastává funkci řídícího pracovníka (ať je již tato funkce formálně označena jakkoli);
Tudíž, ve výše naznačené definici jsou zahrnuti jak jednatelé formální, jednatelé faktičtí a jednatelé “stínoví” (tj. Neoficiální, kteří nicméně vykonávají rozhodující vliv na řízení společnosti a její obchodní činnost).
Dále podle čl. 2 Zákona o společnostech (Cap. 113) platí, že pojem “vedoucí pracovník”, ve vztahu k právnické osobě (obchodní společnosti) zahrnuje jak jednatele, tak i manažera či tajemníka;
(A) Tajemník
Každá společnost musí mít tajemníka. Jeho role byla stanovena Lordem Denningem v soudním případu Panorama Developments (Guilford) s.r.o. proti Fidelis Furnishing Fabrics s.r.o. (z roku 1971) následovně:
“Nicméně časy se mění. Tajemník společnosti je v dnešní době mnohem důležitější, než kdysi býval… Je orgánem společnosti vybaveným rozsáhlými pravomocemi a odpovědností. To je patrné nejen ze současného Zákona o společnostech, ale take z úlohy, kterou plní při každodenním chodu společnosti. Není již vice pouhým asistentem či recepčním. Běžně uzavírá smlouvy jménem společnosti, které se týkají jejího každodenního chodu. To až v takové míře, že lze hovořit o jeho pověření k tomu, aby takto za společnost jednal navenek. Je nepochybně oprávněn podepisovat smlouvy související se zajišťováním chodu společnosti, jako například pracovní smlouvy, pořizování automobile, atd.Všechny tyto záležitosti nyní zařizuje na základě nepřímého pověření tajemník společnosti…”
Mezi typické povinnosti tajemníka patří:
Nad rámec tohoto může být pověřen též dalšími úkoly:
(B) Ředitel (CEO – Chief executive officer)
Podle čl. 107, části první, tabulky A první přílohy Zákona o společnostech mohou jednatelé ze svého středu zvolit ředitele (CEO). Jednatelé mohou řediteli svěřit jakoukoli pravomoc, kterou sami mají.
(C) Zaměstnanci
Ohledně zaměstnanců společnosti platí v kyperském, stejně jako v britském precendenčním právu spíše restricktivní interpretační přístup. V případě precedentního rozhodnutí ve věci Smith&Sons Ltd. (1969) byli dva sekční ředitelé společnosti nahlíženi nikoli jako představitelé společnosti a Lord Denning shledal, že představitelé společnosti musí být v právním smyslu osoby, které obstarávají záležitosti celé obchodní společnosti. Narozdíl od případu Re Vic Groves & Co Ltd (1964), kde byl vedoucí pobočky (divize) shledán představitelem společnosti navenek.
(D) Odborníci
Dokonce i rozliční odborníci jako například auditoři, správci, likvidátoři, mohou být nahlíženi jako představitelé obchodní společnosti, v závislosti na tom, do jaké míry jsou oprávněni vykonávat své úkoly a úkony.
Porušení povinnosti jednat za společnost s péčí řádného hospodáře, tedy jednat v souladu s nejlepším zájmem společnosti, stejně jako povinnosti obezřetnosti, činí jednatele odpovědným vůči obchodní spolčenosti, která se tak může domáhat kompenzace nebo přijmout jiná opatření. Je třeba mít na zřeteli, že tyto povinnosti jednatele se vztahují na společnost a nikoli přímo na její akcionáře (podílníky). Ve skutečnosti, podle nedávného precedent Queens Moat Houses proti Bairstow a dalším (2000), 1B.C.L.C. 549, bylo shledáno porušení povinnosti loajality jednatelů vůči společnosti, když přistoupí k vyplacení podílů na zisku akcionářům tak, že samotné společnosti nezůstanou prakticky žádné finanční rezervy. Soud v uvedeném případě nařídil jednatelům, aby takto protiprávně vyplacené dividend vyplatili namísto spolčenosti akcionářům oni sami, a to v částce přesahující 40 milionů GBP.
Existují rovněž zákonné povinnosti; některé z nich spojené s trestním postihem a odškodněním věřitelů. Porušení zákonných ustanovení může zavdat vzniku trestní, občanskoprávní či správně-právní odpovědnosti (nebo jejich kombinacím).
Dále lze jednatele žalovat z důvodů:
Ohlašovací a evidenční povinnosti
Jednatelé společnosti jsou povinni vést řádné záznamy a evidence tak, aby bylo možné zobrazit skutečný a pravdivý stav společnosti, vysvětlit transakce a umožňit zpracování výroční zprávy o hospodaření. Jednatelé musí předložit celou paletu účetních závěrek a výsledek hospodaření při ročním zasedání valné hromady. Má-li společnost dceřinné společnosti, vyžadují se konsolidované zprávy o hospodářských výsledcích.
Nehledě na výše uvedenou výjimku pro dceřinné společnosti, zákon o dani z příjmu požaduje, aby každá společnost podala každoročně daňové přiznání k dani z příjmu, které má být založeno na posudku nezávislého auditora. To v praxi znamená, že každá společnost musí podstoupit audit za účelem přípavy daňového přiznání.
Výjimka z povinnosti připravit konsolidovanou zprávu o hospodaření pro menší koncerny je dána, pakliže společnosti v koncernu:
Společnosti rovněž musí zpravit Obchodní rejstřík ve stanovené lhůtě o případných zahájených soudních řízeních, která se mohou dotýkat jejich majetku, dale o změnách v Memorandu nebo společenské smlouvě, sídlu, jednatelů, tajemníka, zaměstnanců a základního kapitálu.
Roční poplatek na společnost
Roční poplatek na každou společnost je dán ve výši 350 euro, pakliže jde o společnost registrovanou na Kypru. Poplatek se platí Obchodnímu rejstříku. Pro koncerny je stanoven strop poplatku částkou 20 000 euro.
Poplatek je splatný do 30. Června každého kalendářního roku.
Za prodlení s platbou poplatku je účtováno penále. Je-li poplatek zaplacen do dvou měsíců po splatnosti, činí penále 10% částky poplatku. Prodlení mezi dvěma a pěti měsíci následuje penále ve výši 30% částky poplatku. Delší prodlení může vést k výmazu společnosti z Obchodního rejstříku. V případě opětovného zápisu společnosti po výmazu je roční poplatek na společnost ve výši 500 euro, enbo 750 euro, pakliže byla společnost obnovena po vice než dvou letech.
-
Add a note