Speciální formy v podobě společností – Kapitola 4 de
National law – DE – Legal system – chapter 4
Partnerské společnosti
Právní formu partnerské společnosti mohou volit pouze nezávislí pracovníci, např. lékaři nebo právníci. Spolu s majetkem jsou partneři také osobně odpovědní věřitelům za závazky společníků. Mohou však omezit svou odpovědnost za nároky na náhradu škody z důvodu vadného výkonu povolání (také s využitím obecných obchodních podmínek) společníkovi, který má poskytovat odbornou službu v rámci partnerství, nebo je řídit a sledovat pod svou odpovědností.
Zákon o partnerských společnostech byl v zákoně o Obchodních společnostech jen velmi stručně upraven. V důsledku možnosti založit společnost se zájmem o tuto formu se pro některé nezávislé pracovníky snížil. Partnerské společnosti musí být zapsány do rejstříku partnerství u místního soudu.
Tiché partnerství
Tiché partnerství je obchodní partnerství, v němž někdo získává účast v obchodní činnosti někoho jiného s majetkovým příspěvkem, což je následně přiděleno druhé osobě na podíl na zisku §§ 230 a násl.., Německého Obchodního zákoníku. Tiché partnerství není rozpoznatelné navenek, tichý společník neprovádí žádnou obchodní registraci.
Pouze majitel (nikoliv tichý společník) má nárok a povinnost v obchodování s třetími stranami. Práva tichého společníka jsou omezena, neboť v zasádě může požadovat pouze písemné oznámení o roční účetní uzávěrce a nebo nahlédnout do knih a dokumentů, aby ověřil jejich správnost.
Tichý partner se podílí na ziscích a ztrátách. Narozdíl od účasti na zisku, která je povinná, může být vyloučena účast na ztrátách. Po zrušení společnosti má tichý společník nárok na vyplacení jeho úvěru. Pasivní zůstatek nezavádí platbu jako povinnost, ale stává se irelevantním. Pokud existuje odchylka od zákonného (typického) nařízení, je to otázka atypického tichého partnerství. Příkladem je, pokud je tichému partnerovi uděleno více kontrolních práv, nebo se účastní managementu atd.
Evropské hospodářské zájmové sdružení (EEIG)
EEIG je společná korporátní forma evropského práva. Usnadňuje přeshraniční spolupráci a podporuje domácí trh. EEIG musí být složeno nejméně ze dvou účastníků a nejméně dva členové musí mít sídlo v různých členských státech.
Samotné EEIG nesmí usilovat o hospodářské účely a dosahovat zisku. Je omezeno na podporu ekonomických cílů svých členů, což často činí tuto právní formu neoblíbenou.
Sjednaná forma je platná bez formalit. Jelikož však musí být uložena v obchodním rejstříku a musí obsahovat určité informace podle směrnice o EEIG, je písemná forma nezbytná. Dalším předpokladem pro založení v Německu je zápis EEIG do obchodního rejstříku.
Členové EEIG jsou odpovědní za své závazky bez omezení. Narozdíl od oHG je však odpovědnost členů vedlejší. Věřitelé mohou vůči členům uplatnit nároky pouze v případě, že požádali o platbu od společnosti, a ta nebyla provedena v přiměřené lhůtě.
Malé a střední podniky SMEs
Většina podnikání v Německu, narozdíl od jiných průmyslových zemí, je vedena malými a středními podniky (Mittelstand) V jednom z nejnovějších seznamů Business Week ohledně tisíce největších firem bylo uvedeno, že 345 jich bylo japonských a 353 amerických.
Pouze 30 z těchto největších společností bylo německých, což znamená, že Mittelstand je motorem německé ekonomiky. Firmy Mittelstandu jsou často rodinné společnosti se svým zakladatelem či manažerem. Mají dobrovolný postoj vůči svým zaměstnancům, kteří jsou kvalifikováni a motivováni. V minulosti byla většina společností Mittelstand prováděna lokálně a vztahy se zákazníky byly blízké. Úspěch trhu byl spíše založen na kvalitě, než na ceně.
Koncept Mittelstandu se vzdaluje až do středověku a je spojen s dlouho řemeslnou tradicí. Dnes je jedním ze základů střední třídy a důvodem, proč je výraz “Vyrobeno v Německu” charakteristickým znakem kvality již déle než staletí.
Kvůli chybějící definici pojmu “Mittelstand” je těžké prokázat jeho statistický význam. Firma s méně než 500 zaměstnanci s ročním obratem 500 milionů Euro nebo méně je považována za uspokojivou definici. Odhaduje se, že se v Německu nachází 3,3 milionu firem Mittelstandu, které produkují 57 procent hrubého domácího produktu. Zaměstnávají 70 procent pracovní síly a školí 80 procent učedníků.
Firmy Mittelstand se obvykle soustředí na průmysl, obchod, kvalifikované profese a odvětví služeb jako jsou výstavby, doprava, hotelnictví a restaurace.
Partnerské společnosti
Právní formu partnerské společnosti mohou volit pouze nezávislí pracovníci, např. lékaři nebo právníci. Spolu s majetkem jsou partneři také osobně odpovědní věřitelům za závazky společníků. Mohou však omezit svou odpovědnost za nároky na náhradu škody z důvodu vadného výkonu povolání (také s využitím obecných obchodních podmínek) společníkovi, který má poskytovat odbornou službu v rámci partnerství, nebo je řídit a sledovat pod svou odpovědností.
Zákon o partnerských společnostech byl v zákoně o Obchodních společnostech jen velmi stručně upraven. V důsledku možnosti založit společnost se zájmem o tuto formu se pro některé nezávislé pracovníky snížil. Partnerské společnosti musí být zapsány do rejstříku partnerství u místního soudu.
Tiché partnerství
Tiché partnerství je obchodní partnerství, v němž někdo získává účast v obchodní činnosti někoho jiného s majetkovým příspěvkem, což je následně přiděleno druhé osobě na podíl na zisku §§ 230 a násl.., Německého Obchodního zákoníku. Tiché partnerství není rozpoznatelné navenek, tichý společník neprovádí žádnou obchodní registraci.
Pouze majitel (nikoliv tichý společník) má nárok a povinnost v obchodování s třetími stranami. Práva tichého společníka jsou omezena, neboť v zasádě může požadovat pouze písemné oznámení o roční účetní uzávěrce a nebo nahlédnout do knih a dokumentů, aby ověřil jejich správnost.
Tichý partner se podílí na ziscích a ztrátách. Narozdíl od účasti na zisku, která je povinná, může být vyloučena účast na ztrátách. Po zrušení společnosti má tichý společník nárok na vyplacení jeho úvěru. Pasivní zůstatek nezavádí platbu jako povinnost, ale stává se irelevantním. Pokud existuje odchylka od zákonného (typického) nařízení, je to otázka atypického tichého partnerství. Příkladem je, pokud je tichému partnerovi uděleno více kontrolních práv, nebo se účastní managementu atd.
Evropské hospodářské zájmové sdružení (EEIG)
EEIG je společná korporátní forma evropského práva. Usnadňuje přeshraniční spolupráci a podporuje domácí trh. EEIG musí být složeno nejméně ze dvou účastníků a nejméně dva členové musí mít sídlo v různých členských státech.
Samotné EEIG nesmí usilovat o hospodářské účely a dosahovat zisku. Je omezeno na podporu ekonomických cílů svých členů, což často činí tuto právní formu neoblíbenou.
Sjednaná forma je platná bez formalit. Jelikož však musí být uložena v obchodním rejstříku a musí obsahovat určité informace podle směrnice o EEIG, je písemná forma nezbytná. Dalším předpokladem pro založení v Německu je zápis EEIG do obchodního rejstříku.
Členové EEIG jsou odpovědní za své závazky bez omezení. Narozdíl od oHG je však odpovědnost členů vedlejší. Věřitelé mohou vůči členům uplatnit nároky pouze v případě, že požádali o platbu od společnosti, a ta nebyla provedena v přiměřené lhůtě.
Malé a střední podniky SMEs
Většina podnikání v Německu, narozdíl od jiných průmyslových zemí, je vedena malými a středními podniky (Mittelstand) V jednom z nejnovějších seznamů Business Week ohledně tisíce největších firem bylo uvedeno, že 345 jich bylo japonských a 353 amerických.
Pouze 30 z těchto největších společností bylo německých, což znamená, že Mittelstand je motorem německé ekonomiky. Firmy Mittelstandu jsou často rodinné společnosti se svým zakladatelem či manažerem. Mají dobrovolný postoj vůči svým zaměstnancům, kteří jsou kvalifikováni a motivováni. V minulosti byla většina společností Mittelstand prováděna lokálně a vztahy se zákazníky byly blízké. Úspěch trhu byl spíše založen na kvalitě, než na ceně.
Koncept Mittelstandu se vzdaluje až do středověku a je spojen s dlouho řemeslnou tradicí. Dnes je jedním ze základů střední třídy a důvodem, proč je výraz “Vyrobeno v Německu” charakteristickým znakem kvality již déle než staletí.
Kvůli chybějící definici pojmu “Mittelstand” je těžké prokázat jeho statistický význam. Firma s méně než 500 zaměstnanci s ročním obratem 500 milionů Euro nebo méně je považována za uspokojivou definici. Odhaduje se, že se v Německu nachází 3,3 milionu firem Mittelstandu, které produkují 57 procent hrubého domácího produktu. Zaměstnávají 70 procent pracovní síly a školí 80 procent učedníků.
Firmy Mittelstand se obvykle soustředí na průmysl, obchod, kvalifikované profese a odvětví služeb jako jsou výstavby, doprava, hotelnictví a restaurace.